Přeskočit na hlavní obsah

Škola Blakes college

Škola Blakes college

Prohledat tento blog

Homonyma, synonyma, antonyma - video

autor: JSF vydáno 20.1.25

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

ŠTÍTKY 7. ročník český jazyk video

Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace

Komentáře

Okomentovat

Novinky na 610Zajímavosti.cz

Novinky na Zlínmag.cz

TÉMATA

6. ročník80
7. ročník52
angličtina4
český jazyk14
dějepis43
fyzika26
hudební výchova1
literatura2
matematika7
němčina8

pracovní listy7
přírodopis18
slovíčka1
video5
zajímavosti3
zeměpis12

Zobrazit více Zobrazit méně

ARCHIV

dubna 20251
ledna 202516
prosince 202424
listopadu 20245
září 20244
června 20242
května 202449
dubna 202411
března 20241
února 202421

OBLÍBENÉ PŘÍSPĚVKY

Báje a pověsti: Je mezi nimi rozdíl, nebo ne

Báje Báje neboli mýtus (z řeckého slova mythos) je vyprávění, řeč, příběh. Mytologie je soubor mýtů, které se vztahují k určité kultuře – například řecká mytologie, římská mytologie, staroegyptská mytologie, židovská mytologie. Bájemi si starověcí lidé vysvětlovali vznik světa a zákonitosti v něm tím, že za všechno mohou bohové. Mýty o stvoření světa jsou podobné ve všech náboženstvích. Odehrávají se v neurčité minulosti, tedy za onoho času. Židovská mytologie vychází z Bible, konkrétně ze Starého zákona. Zde je popsán svět od jeho počátků. I v ní je vznik světa dílem boha. Ze židovské mytologie vychází křesťanství. Mýty ovlivňují i moderní literaturu. Příkladem je fantasy literatura, která se mýty inspiruje. Vystupují v ní elfové, draci, upíři. Vznik světa podle Bible Křesťané věří, že stvořitelem světa, tedy všeho živého i neživého, je Bůh. Ten svět stvořil z ničeho během sedmi dnů. Vypráví o tom část Bible, Starý zákon, kniha Genesi...

Pedosféra: Půdní obal Země je důležitý z hlediska zemědělství

Je to půdní obal Země. Odborníci, kteří se věnují jeho zkoumání, jsou pedologové. Věda o půdě – pedologie. Půda je vrstva zvětralých hornin v nejsvrchnější části litosféry. Půda vzniká dlouhodobým zvětráváním horniny působením vody, větru, Slunce, organismy – například kořeny rostlin, houby, řasy. Půda se skládá ze živé a z neživé složky. Živou složku tvoří živočichové, rostliny a mikroorganismy – například žížaly, krtci. Neživou půdu tvoří zvětralé horniny, půdní voda a půdní vzduch. Nejdůležitější složkou půdy je humus, je to také její nejúrodnější část. Skládá se z odumřelých částí těl živočichů a rostlin. Půdotvorní činitelé – mateční hornina, podnebí, organismy, podzemní voda, tvar povrchu, čas. Půdní typy a půdní druhy V různých místech na Zemi vznikají různé půdy. Rozlišujeme půdní profil, což je svislý průřez půdou kolmo k povrchu. Skládá se z půdních horizontů, které se liší barvou, zrnitostí, obsahem vody. Podle barvy rozlišuje půdní typy – černozem (nejvíce humusu, ne...

Jak rozeznat od sebe čísla soudělná a nesoudělná

U těchto čísel nás zajímají společní dělitelé. Čísla nesoudělná – jsou čísla, jejichž největší společný dělitel je číslo 1 Čísla soudělná – jsou čísla, jejichž největší společný dělitel je větší než číslo 1. Příklad: Například máme čísla 4, 6, 12. Máme zjistit, jestli jsou čísla soudělná, či nesoudělná. Případně největšího společného dělitele. Počítáme: D(4, 6, 12) 4 = 2 x 2 6 = 2 x 3 12 = 2 x 2 x 3 Jsou to čísla soudělná a jejich největší společný dělitel je číslo 2. Foto: Pixabay

Trojúhelníky a jejich vlastnosti: Některá pravidla překvapují

Trojúhelník je mnohoúhelník. Je určený třemi body, které neleží na jedné přímce. Trojúhelník má vrcholy A, B, C. Trojúhelník popisujeme proti směru hodinových ručiček. Strany v trojúhelníku označujeme malými písmeny a, b, c. Proti vrcholu A leží strana a, proti vrcholu B leží strana b, proti vrcholu C leží strana c. V každém trojúhelníku je součet délek libovolných dvou stran větší než strana třetí. Je to trojúhelníková nerovnost. Pomocí této nerovnosti lze zjistit, jestli je možné trojúhelník sestrojit. Podle délek stran dělíme trojúhelník na: Různostranný – žádné dvě strany nemají stejnou délku Rovnoramenný – dvě strany jsou stejně dlouhé Rovnostranný – všechny tři strany mají stejnou délku. Úhly v trojúhelníku Vnitřní úhel je konvexní úhel sevřený sousedními stranami trojúhelníku. Vnější úhel trojúhelníku je vedlejší úhel k vnitřnímu úhlu trojúhelníku. Vlastnosti vnitřních a vnějších úhlů Každý trojúhelník má tři vnitřní úhly, z nichž jsou alespoň dva ostré. Proti většímu v...

Obratlovci: Mihule a paryby mají chrupavčitou kostru

Shrnutí: Mihulovci - mají hadovité tělo a kruhovitou ústní přísavku. Jejich kostra je chrupavčitá. Larva se nazývá minoha. Žijí ve vodě. Paryby - mají chrupavčitou kostru, dýchají žábrami bez skřelí. Patří sem žraloci a rejnoci. Živočichové se třídí na dvě skupiny – bezobratlí a obratlovci . Mezi bezobratlé patří členovci, měkkýši, kroužkovci, ploštěnci, žahavci a prvoci. Oporu těla u bezobratlých živočichů zajišťují svaly a různé tělní obaly. Kroužkovci mají pokožku a pod ní silnou svalovinu. Měkkýši mají plášť, jenž se u mnohých mění na ulitu nebo lasturu. Členovci mají vnější kostru, někteří z chitinu či vápenatou. K tělnímu obalu se připojují svaly umožňující pohyb. Živočichové s vnitřní kostrou se nazývají strunatci . Mají strunu hřbetní jako podélná pružný útvar na hřbetní straně těla a vzniká při vývinu. Jako vnitřní opora těla zůstává struna hřbetní zachována jen u nejprimitivnějších strunatců. Příkladem je kopinatec plžovitý. V larválním...

Používá technologii služby Blogger

Copyright © 2024 Blakescollege.cz