Třída: Ptáci

 

Třída: Ptáci

• Říše: živočichové
• Kmen: strunatci
• Podkmen: obratlovci

Třídu Ptáci dělíme na běžce a letce. Ptáci mají tělo kryté peřím. Vyvinuli se z plazů, se kterými mají společné – vejcorodost, suchou kůži, drápy, čelisti a kloaku. Předchůdcem ptáků byl Archaeopteryx, žil před 150 miliony let.

Hrabaví

Patří mezi běžce. Typickým zástupcem je kur domácí.

Kur domácí

Stavba těla – Čelisti jsou bez zubů, mají rohovitý zobák. Na temeni hlavy je hřebínek, pod zobákem lalůčky. Přední končetiny jsou přeměněné v křídla. Zadní nohy jsou silné, uzpůsobené k chůzi i ke hrabání. Končetina má 4 prsty, tři prsty směřují dopředu, čtvrtý dozadu. Kohouti mají ještě ostruhu. Část nohy na prsty se nazývá běhák. Kohouti mají ocasní pera mohutnější než slepice. Kohouti bývají barevnější než slepice. Je to pohlavní dvojtvárnost.

Peří ptáků – brk, osten, prapor. Brk je dutý. Jemné prachové peří udržuje teplotu ptáka. Obrysové peří vytváří obrys ptáka a hlavně slouží k letu.

Svaly se upínají na kostru.

Kostra hlavy – kosti lebky, zobák se spodní a horní čelistí. Páteř tvoří obratle – krční, hrudní, bederní, křížové, ocasní.

Hrudní část kostry – obratle, žebra, kost hrudní.

Křídlo – k hrudní části připojeno kostí krkavčí, kostí klíční a lopatkou.

Zadní končetina – koste stehenní, holenní, lýtková, běhák, 4 článkované prsty. Dlouhé kosti jsou duté.

Vnitřní stavba těla kura domácího

Trávicí soustava – zobák, jícen, vole, žláznatý žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, kloaka.

Cévní soustava – krev rozvádí po těle živiny a kyslík. Srdce má dvě poloviny – levou a pravou. Do pravé poloviny (pravé předsíně) přichází krev odkysličená. Pak jde do pravé komory a odtud do plic, kde se krev okysličí. Z plic jde krev do levé předsíně, levé komory a do celého těla. Okysličená a neokysličená krev se nemíchají. Krevní oběh je plicní – malý a krevní oběh tělní – velký. Ptáci mají stálou tělní teplotu, vyšší než u savců (40 až 43 °C).

Dýchací soustava – dýchací otvory na zobáku, ústní dutina. Vzduch jde průdušnicí do plic. V plicích se okysličuje krev. Plíce jsou propojené se vzdušnými vaky, které zasahují do dutých kostí. To umožňuje lepší dýchání za letu.

Vylučovací soustava – protáhlé ledviny a močovody. Moč je kašovitá a bílá. Je kloakou vylučována společně s trusem.

Nervová soustava – mozek, mícha, nervy.

Rozmnožovací soustava – rozdílná u samic a samců. K oplození dochází uvnitř těla samice, vejce má vápenatou skořápku, pod ní je blanitý obal, který chrání bílek a žloutek se zárodkem.

Řez slepičím vejcem – vzduchová komůrka, papírová blána, zárodečný terčík, vápenatá skořápka, žloutek, bílek, poutko.

Další hrabaví ptáci:

• Krocan divoký
• Koroptev polní
• Křepelka polní
• Bažant obecný

Řád: Měkkozobí

• Holub domácí – pták krmivý, krmí svá mláďata tím, že jim potravu vyvrhuje. Má vynikající orientační smysl – poštovní holubi. Bílý holub je symbolem míru.
• Holub hřivnáč – žije divoce v našich lesích, je to stěhovavý pták, odlétá do jižní Evropy.
• Hrdlička zahradní – na krku má černý proužek.
• Tetřívek obecný – je chráněný

 

Řád: Vrubozubí

Na okrajích mají zobák vroubkovaný. Mezi prsty na nohách mají plovací blány. Dobře plavou a létají.

• Kachna divoká – nekrmivý pták. Peří je nesmáčivé, voda ho nepromočí. A to proto, že ho potírají výměškem kostrční žlázy.
• Husa velká
• Husa domácí
• Labuť velká – žije výhradně v páru po celý život.

 

Řád: Brodiví

Mají dlouhé nohy, krk a zobák.

• Čáp bílý
• Čáp černý
• Lyska černá
• Racek chechtavý

 

Řád: Dravci

Mají ostrý zahrnutý zobák a silné nohy s drápy. Mají dobrý sluch a vynikající zrak. Jsou to predátoři, podílejí se na udržování přírodní rovnováhy.

• Káně lesní
• Jestřáb lesní
• Poštolka obecná
• Orel skalní
• Orel bělohlavý
• Orel mořský
• Sokol stěhovavý
• Kondor velký
• Sup bělohlavý

 

Řád: Sovy

Jsou to noční ptáci. Oči jim směřují dopředu, hlava je otáčivá a velmi pohyblivá. Okolo očí mají závoj – vějířovitě uspořádané peří. Prsty na nohou jsou porostlé peřím. Mají vratiprst, který směřuje do strany.

• Kalous ušatý
• Sýček obecný
• Puštík obecný

 

Další skupiny ptáků

• Rorýs obecný – odlétá do Afriky. Za letu spí i jí.
• Kolibřík včelí – nejmenší pták na světě, měří max. 5 cm a váží 2 g.

 

Řád: Šplhavci

Vyznačují se uspořádáním prstů na nohách. Dva prsty jsou obrácené dopředu a dva dozadu – šplhavá noha. Mají silný dlátovitý zobák a jazyk s háčky.

• Strakapoud velký
• Datel černý
• Žluna zelená
• Ledňáček říční

 

Řád: Kukačky

Kukačka obecná  - je stěhovavá, odlétá před zimou na jih. Živí se chlupatými housenkami. Nestaví hnízdo, ale vejce klade do hnízd jiných ptáků – hnízdní parazitismus. Mladé kukačky pak vejce ostatních ptáků ve hnízdě nebo i mláďat vystrnadí.

 

Řád: Pěvci

V krku mají hlasové ústrojí. Jsou semenožraví, hmyzožraví nebo všežraví. Tomu odpovídá i tvar zobáku.

• Vrabec domácí
• Pěnkava obecná – samice odlétají do teplých krajin, samci u nás zůstávají.
• Strnad obecný – žere hmyz i obilniny
• Hýl obecný – semena žere
• Stehlík obecný – žere semena
• Zvonek zelený – olejnatá semena žere.
• Sýkora koňadra – hmyz i semena
• Vlaštovka obecná – hmyz, tažný pták
• Jiřička obecná – hmyz, tažný pták
• Skřivan polní – hmyz i semena, odlétá ke Středozemnímu moři
• Kos černý – žížaly, housenky, bobule rostlin
• Špaček obecný – hmyz, slimáci, žížaly, třešně, vinná réva. Umí napodobit zpěv jiných ptáků.
• Konipas bílý – zimuje na jihu Evropy
• Slavík obecný – zpívá brzy zrána a navečer. Je to chráněný tažný pták
• Drozd zpěvný – tažný pták
• Sojka obecná – hmyz, semena
• Straka obecná
• Vrána obecná šedá – žije u nás ve východní části republiky
• Vrána obecná černá – žije u nás v západní části republiky
• Havran obecný – přilétá k nám na zimu z východní Evropy.

 

Nelétaví ptáci

• Nandu pampový
• Emu australský
• Pštros dvouprstý
• Tučňák patagonský