Pohyb je typický pro živočichy, pohybují se i rostliny,
mraky na obloze, Měsíc okolo Země, Země okolo Slunce. Sluneční soustava obíhá
okolo středu Galaxie a ta se zase pohybuje vzhledem k dalším galaxiím. Pohybovat
se lze pěšky i pomocí strojů.
O pohybu hovoříme, když jedno těleso mění svou polohu
vzhledem k jinému tělesu. Automobil se pohybuje vzhledem k silnici,
ryba se pohybuje vzhledem k břehům potoka. Jestliže se poloha tělesa vzhledem
k jinému tělesu nemění, říkáme, že těleso je v klidu. V klidu je
například semafor vzhledem ke křižovatce, dům vzhledem k zemi.
Pohyb a klid jsou relativní. To znamená, že si musíme určit,
vzhledem k čemu budeme pohyb či klid posuzovat. Těleso, vůči kterému
posuzujeme, zda je jiné těleso v klidu, či zda se pohybuje, určuje vztažnou
soustavu. Tou může být vlak, plující loď, letadlo, kosmická loď. Nejčastěji ale
vztahujeme pohyb k soustavě spojené s povrchem Země.
Těleso může současně konat více pohybů. Výsledný pohyb
závisí i na směru jednotlivých pohybů. Například ve fitness centru se běžec na
běžeckém pásu vůči němu pohybuje, ale vůči zemi nikoliv. U některých pohybů
těleso za sebou zanechává stopu – například lyžař ve sněhu, letadlo na obloze,
stopy zvířete v blátě.
Trajektorie je čára, která spojuje body pohybu tělesa.
Délkou trajektorie je dráha. Trajektorií Země při pohybu kolem Slunce je
elipsa. Dráha Země při jednom oběhu je dlouhá asi 940 milionů kilometrů.
Základní jednotkou dráhy je metr, dalšími jednotkami jsou kilometr, decimetr,
centimetr, milimetr. V astronomii se užívá pro dráhu světelný rok.
Značkou pro dráhu je „s“, jednotkou „metr“ (m).
Podle tvaru trajektorie třídíme pohyby na přímočaré a
křivočaré. Trajektorií přímočarého pohybu je přímka – úsečka. Přímočarý pohyb
koná například těleso, které padá volně k zemi, bedna na pásovém dopravníku.
Křivočarý pohyb je například běh fotbalisty, běh zvířete.
Posuvný a otáčivý pohyb
Všechny pohyby jsou složené z posuvných a otáčivých
pohybů. Jsou to základní pohyby. Při otáčivém pohybu se všechny body tělesa
pohybují po kružnicích se středy na jedné přímce – osa otáčení. Při posuvném
pohybu se každý bod tělesa pohybuje po stejné trajektorii – ta má stejný tvar a
stejnou délku pro jednotlivé body tělesa. Trajektorií otáčivého pohybu nemusí
být celá kružnice, ale jen půlka – například u padajícího stromu, u houpačky.
Pohyb šroubu je složený z otáčivého i posuvného pohybu.
Šroub se otáčí okolo své osy.
Rychlost
Rychlost je nejdůležitější fyzikální veličinou popisující pohyb. Abychom rychlost mohli určit, musíme znát dráhu (s), kterou těleso urazí za určitý čas (t). Rychlost je pak podíl dráhy a času.
v = s/t = s : t
jednotkou rychlosti je m/s, metr za sekundu
Příklad:
Světový rekord v běhu na 100 metrů překonal v roce
2009 Usian Bolt. Tuto dráhu uběhl za 9,58 sekundy. Jaká byla rychlost jeho
běhu?
s = 100 m
t = 9,58 s
v = ?
v = s / t
v = 100 / 9,58 = 10,4 m/s
Rychlost Usiana Bolta byla 10,4 m/s.
Zdroj: Fyzika 7, Fraus, ISBN 978-80-74898.699-6
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat