Shrnutí
- 330 n. l. – císař Konstantin I. Veliký povýšil osadu Byzantion na nové hlavní město římské říše. Pojmenoval ho Konstaninopol.
- 6. století – největší rozmach byzantské říše, která plynule navázala na východořímskou říši. Bylo to za císaře Justiniána I.
- Justiniánův kodex – soubor právních předpisů
- Hagia Sofia – původně křesťanský chrám postavený císařem Justiniánem I. v Konstantinopoli v roce 537. Po obsazení Byzancie Turky se stal mešitou
- Mešita – islámský modlitebna
- Minaret – součást mešity, věž. Slouží ke svolávání k modlitbě osobou zvanou muezzin.
- Národnostní složení Byzantské říše – Řekové, Slované, Arméni, Semité, Turci
- Západní křesťanství – katolické
- Východní křesťanství – pravoslavné
Vznik Konstantinopole
Císař Konstantin I. Veliký založil v roce 330 n. l. nové
hlavní město Římské říše. Jmenovalo se Konstantinopolis a na jeho místě původně
stávala řecká osada Byzantion, která byla založena již v 7. století př. n.
l. Císař vlastně povýšil tuto osadu na hlavní město. Město bylo od 4. století centrem
východořímské říše, jíž se v době humanismu začalo říkat Byzantská říše. Z Konstantinopole
se stalo jedno z nejbohatších a nejlidnatějších měst na světě. Hlavním
jazykem v něm byla řečtina na rozdíl od Říma, kde se hovořilo latinsky.
Jak rostl význam Konstantinopole, rostla také vážnost tamějších
biskupů, patriarchů. Jejich spory s papeži vedly k rozdělení křesťanské
církve na západní katolickou a východní ortodoxní neboli pravoslavnou.
Největšího rozkvětu dosáhla byzantská říše v 6. století za císaře Justiniána I.
Císař Justinián I. nechal vypracovat zákoník, jenž shrnoval
zásady římského práva – Justiniánův kodex. Byl napsán latinsky. Císař
prosazoval jednotu náboženství. Dal postavit chrám Hagia Sofia (chrám Boží moudrosti)
v Konstantinopoli. Chrám stojí dodnes, město se však již nazývá Instanbul
a patří Turecku. Chrám Hagia Sofia je největší byzantskou církevní stavbou.
Jeho kopule představuje nebeskou klenbu, má průměr 33 metrů a výšku 55 metrů.
Minarety, které jsou součástí stavby, byly přistavěny až po dobytí Byzance
Turky, kdy se chrám stal mešitou.
Byzantská říše tak plynule navázala na říší východořímskou.
V raném středověku byla nejvyspělejší zemí Evropy. V její kultuře se
pojí prvky antické a středověké. Byzantské právo na dlouho ovlivnilo vývoj evropského
zákonodárství. V průběhu své tisícileté existence Byzantská říše sloužila
jako záštita křesťanství a přispěla k ochraně Evropy před šířením islámu.
V počátcích byzanstké říše byl kladen důraz na honosnou výzdobu chrámů. Obrazům světců přisuzovali zázračnou moc. Ikony jsou obrazy světců malované na dřevě.
Bohatství Byzance lákalo obchodníky a dobyvatele. Byzanci válčila s kočovnými Bulhary, Slovany, Araby i Turky. Největší vliv měla byzantská kultura na Slovany v jižní a východní Evropě.
Zdroj: Dějepis, vydavatelství Fraus, ISBN 978-80-7238-558-4
Hagia Sofia. Foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat