![]() |
Je to půdní obal Země. Odborníci, kteří se věnují jeho zkoumání, jsou pedologové. Věda o půdě – pedologie. Půda je vrstva zvětralých hornin v nejsvrchnější části litosféry. Půda vzniká dlouhodobým zvětráváním horniny působením vody, větru, Slunce, organismy – například kořeny rostlin, houby, řasy. Půda se skládá ze živé a z neživé složky. Živou složku tvoří živočichové, rostliny a mikroorganismy – například žížaly, krtci. Neživou půdu tvoří zvětralé horniny, půdní voda a půdní vzduch. Nejdůležitější složkou půdy je humus, je to také její nejúrodnější část. Skládá se z odumřelých částí těl živočichů a rostlin.
Půdotvorní činitelé – mateční hornina, podnebí, organismy, podzemní voda, tvar povrchu, čas.
Půdní typy a půdní druhy
V různých místech na Zemi vznikají různé půdy. Rozlišujeme půdní profil, což je svislý průřez půdou kolmo k povrchu. Skládá se z půdních horizontů, které se liší barvou, zrnitostí, obsahem vody.
Podle barvy rozlišuje půdní typy – černozem (nejvíce humusu, nejúrodnější), hnědozem (také vhodná k zemědělství), podzolové půdy (pro zemědělství nevhodná, neúrodná, bývá pod jehličnatými lesy).
Podle zrnitosti dělíme půdní typy – písčité (lehké, dobře propustné), kamenité, jílovité (těžké, nepropustné), hlinité (úrodné).
Význam půdy – je zdrojem obživy všech živých organismů. Je domovem různých živočichů. Nevhodným chováním člověka může dojít ke kontaminaci půdy škodlivými látkami.
Přírodní rizika – působení větru a vody na půdu nazýváme eroze. Tu mohou způsobit velké deště, záplavy i člověk svou činností. Desertifikace je rozšiřování pouští. Může k tomu dojít nadměrným odběrem vody, nedostatkem srážek, kácením zeleně. Nebezpečné jsou i požáry – vzniknou úderem blesku i nedbalostí člověka.
Zdroj: Hravý zeměpis, vydavatelství Taktik, ISBN: 978-80-7563-346-0
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat