 |
Báje
Báje neboli mýtus (z řeckého slova mythos) je vyprávění, řeč, příběh. Mytologie je soubor mýtů, které se vztahují k určité kultuře – například řecká mytologie, římská mytologie, staroegyptská mytologie, židovská mytologie. Bájemi si starověcí lidé vysvětlovali vznik světa a zákonitosti v něm tím, že za všechno mohou bohové.
Mýty o stvoření světa jsou podobné ve všech náboženstvích.
Odehrávají se v neurčité minulosti, tedy za onoho času.
Židovská mytologie vychází z Bible, konkrétně ze
Starého zákona. Zde je popsán svět od jeho počátků. I v ní je vznik světa
dílem boha. Ze židovské mytologie vychází křesťanství.
Mýty ovlivňují i moderní literaturu. Příkladem je fantasy
literatura, která se mýty inspiruje. Vystupují v ní elfové, draci, upíři.
Vznik světa podle Bible
Křesťané věří, že stvořitelem světa, tedy všeho živého i
neživého, je Bůh. Ten svět stvořil z ničeho během sedmi dnů. Vypráví o tom
část Bible, Starý zákon, kniha Genesis. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Pak
řekl: „Buď světlo!“ Světlo nazval Bůh dnem, tmu nocí. Pak stvořil oblohu, vodu,
souš. Následoval vznik rostlin a živočichů a člověka (Adam a Eva). Sedmého dne Bůh
své dílo dokončil a odpočíval.
Epos
Je to rozsáhlá skladba ve verších, která má děj. Vypráví o
nějaké události. Děj je rozdělen do mnoha epizod a má obvykle pomalý spád.
Tématem eposu bývají hrdinské příběhy historických postav. Eposy ale mohou
vycházet i z mýtů.
Eposy mohou být:
- Hrdinské – vyprávějí hrdinské příběhy (Homér: Ilias a Odysea)
- Rytířské – oslavují ctnostného rytíře (Tristan a Izolda, Alexandreis)
- Romantické – rozvíjejí milostný příběh (G. G. Byron: Don Juan)
- Historické – zpracovávají historické téma, něco, co se opravdu stalo (Píseň o Nibelunzích)
- Duchovní – vystupují v nich postavy světců (Dante: Božská komedie)
- Zvířecí – vyprávějí o zvířatech, která mají lidské vlastnosti (Román o lišákovi)
- Komické – dělají si legraci z odvahy a síly hrdinů (Žabomyší válka)
- Naučné (didaktické) – přinášejí poučení (Titus Lucretius Caro: O přírodě).
Epos o Gilgamešovi
Nejstarší epické dílo světové literatury. Vypráví
dobrodružství sumerského krále Gilgameše. Epos pochází ze 2. tisíciletí př. n.
l. a byl vytesán do 12 kamenných desek.
Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti
Jedná se o soubor převyprávěných řeckých bájí a pověstí o
antických hrdinech, řeckých bozích a různých mytologických postavách. Vystupují
v ní obři s jedním okem Kyklopové, ženy s hady místo vlasů Medúzy
nebo kouzelné pěvkyně Sirény, které lákaly námořníky a pak je nechaly ztroskotat.
Báje vyprávějí o antických hrdinech – Achilles, Odysseus, Prometheus, Ikarus a
další.
Pověst
Je to lidová slovesnost, epika. Jádro má pravdivé, příběh
ale bývá vymyšlený. Pověst se může vázat k určitému místu, předmětu, osobě
nebo události. Někdy v ní vystupují nadpřirozené bytosti. Známe například
pověsti o hradech, loupežnících apod.
Pověsti dělíme na:
- Místní – vztahují se ke konkrétnímu místu (hrad, les, rybník, hora, dům)
- Historické – líčí konkrétní historickou událost
- O původu – o mytickém stvoření světa a člověka
- Legendární – o významných světcích
- Erbovní a rodové – o vzniku šlechtických rodů
- O lidech – o nevšedních lidských osudech
- Démonické – vystupují v nich nadpřirozené bytosti – čarodějnice, upíři, čerti, víly.
Alois Jirásek: Staré pověsti české
Autor v nich zpracoval nejznámější české pověsti. Kniha
poprvé vyšla v roce 1893. Předlohou byly Jiráskovy staré kroniky –
Kosmova, Dalimilova, Hájkova. Obsahuje například pověsti:
- O Čechovi
- O Krokovi a jeho dcerách
- O Bivojovi
- O Libuši
- O Přemyslovi
- Dívčí válka
- Staroměstský orloj
- O Daliborovi
- O Golemovi
Rozdíl mezi bájí a pověstí
Báje se o pověstí liší tím, že v nich vystupují hrdinové a bohové a dějem může být válka. Pověst je prozaický útvar, který vychází z lidové slovesnosti a který se odehrává v minulosti a má pravdivé jádro.
Zdroj: Hravá literatura, nakladatelství Taktik, ISBN: 978-80-7563-134-3
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat