 |
Makedonie byla malé království na sever od Řecka. Za krále Filipa II. se podařilo z Makedonie vytvořit silný stát. Po jeho smrti se k moci dostal jeho syn Alexandr Makedonský, který pokračoval v jeho tažení proti Peršanům. Jeho vojsko se zmocnilo Sýrie, Palestiny a vtáhlo i do Egypta, kde byl prohlášen za faraona. U ústí nilské delty založil město Alexandrii, která se stala centrem vědy starověkého světa. Byla tu i významná knihovna.
Alexandrovi Makedonskému se podařilo vybudovat říši, která
sahala od Řecka do Egypta a na východě až k řece Indus.
Gordický uzel – V Gordiu v Diově chrámu byl vůz s lýkovým
složitě zauzlovaným uzlem. Panovala pověst, že komu se podaří tento uzel rozmotat,
budete mu patřit celá Asie. Přišel Alexandr Makedonský a svým mečem uzel
rozťal.
Bitva u Gaugamél – Alexandr Makedonský (Veliký) táhl na Persii, překročil řeky Eufrat a Tygris a u Gaugamél Peršany porazil a obsadil Babylon. Pak pokračoval až za řeku Indus, tu oblast si také podmanil. Za hlavní město své říše si zvolil Babylon. Pak se připravoval na další tažení, ale uprostřed příprav ve věku 32 let zemřel.
Helénistické říše a konec řecké samostatnosti
Po smrti Alexandra Velikého se objevilo několik nástupců,
kteří toužili po vládnutí. Jeho říše se ale rozpadla, protože nikdo z těch
nástupců ji nedovedl udržet. Vznikly z ní tři státy, v nichž vládli Alexandrovy
vojevůdci, jimž se říkalo diadochové:
- Egypt – Ptolemaiovci
- Sýrie – Seleukovci
- Makedonie – Antigonovci.
Těmto říším se říkalo helénistické. A je tak označováno i celé
období a kultura. Byly ve znamení míchání kultury řecké s východními národy.
Helénistické říše nakonec ovládla Římská říše. V roce 168 př. n. l. v bitvě
u Pydny porazili Římané Makedonce. V roce 146 př. n. l. porazili Římané
Korint a Řecko bylo na několik staletí připojeno k Římské říši.
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat