Starověká Indie vznikla v povodí dvou velkých řek



Shrnutí

Civilizace starověké Indie vznikly v okolí dvou velkých řek, známé jako Indus a Ganga. V povodí Indu vznikla dobře organizovaná společnost, která stavěla velká města. V 18. století př. n. l. se v povodí Gangy usadil indoevropský kmen Árjů. Indie byla sjednocena až ve 4. století př. n. l. Nejvýznamnějším panovníkem této dynastie byl král Ašóka, který nechával tesat edikty. V Indii vznikla dvě velká náboženství – hinduismus a buddhismus. Indové rozvíjeli vědní obory, které měly vliv i na evropskou vědu.

Stejně jako v Mezopotámii, tak i v Indii se první civilizace vyvinula v blízkosti velkých řek. Byly to Ganga a Indus. Podle druhé jmenované má Indie i své jméno. Řeka Ganga je podle hinduistického náboženství považována za božstvo a je posvátná. I dnes se v ní konají koupelové obřady.

Obchodní a kulturní styky pěstovala spíše s Mezopotámií na západě. Bylo to dáno přírodními podmínkami. Na severu je Indie od ostatních asijských států oddělena pohořím Himaláje. Indie má teplé klima a dostatek vody, proto byla vhodná pro zemědělství. Starověcí lidé velmi brzy začali místo dřevěného rádla orat půdu pluhem. Posvátným zvířetem v Indii byla a stále je kráva. Starověcí Indové byli dobrými řemeslníky – hrnčíři. Většina nástrojů se vyráběla z kamene nebo bronzu, později z mědi, na kterou byla Indie bohatá a těžila se zde. Obchodovali s Předním východem.

Nejstarší dějiny Indie

Nejstarší civilizace vznikla ve 3. tisíciletí př. n. l. v údolí řeky Indu, na území dnešního Pákistánu. Její písmo nebylo nikdy rozluštěno, takže o této civilizaci se toho mnoho neví. Vybudovala města Harappa a Mohendžodáro – z pálených cihel a plán měst byl rozvržen podle přesně daného schématu s pravoúhlými ulicemi.

Árjové

Okolo roku 1800 př. n. l. přišel do Indie indoevropský kmen Árjů. Byli to kočovníci, stěhovali se z místa na místo. Byli i dobrými válečníky, používali válečné vozy a železné zbraně. Po jejich příchodu vznikla v Indii různá království. Jejich společnost se skládala ze 4 společenských tříd neboli kast. Tento systém dělení platí v Indii dodnes:

·        První kasta – kněží (brahmáni)

·        Druhá kasta – válečníci (kšatriové)

·        Třetí kasta – obchodníci, zemědělci (vajšové) a řemeslníci

·        Čtvrtá kasta – otroci a sloužící (šúdrové)

Kdo se ve které kastě narodil, prožil v ní celý život. Nebyl možný ani sňatek mezi lidmi z odlišných kast. Nejhůře na tom bylo původní starověké indické obyvatelstvo.

V 6. století př. n. l. byla západní Indie dobyta Peršany a ve 4. století př. n. l. ji dobyl Alexandr Makedonský.

Maurijská říše

Když se rozpadla říše Alexandra Makedonského, tak se vlády v Indii ujal Čandragupta, který Indii sjednotil. Největší rozlohy Indie dosáhla za vlády krále Ašóky, jenž vládl v letech 268 až 233 př. n. l. Za svůj přijal buddhismus, ale v zemi toleroval i další náboženství. Své zákony a nařízení nechával vytesat do kamenných sloupů – ediktů. Po jeho smrti se Indie rozpadla na mnoho států a už se ji nepodařilo sjednotit.

Indická náboženství a vzdělanost

V Indii vznikla dvě náboženství, starší hinduismus a mladší buddhismus. Obě věří na posmrtný život neboli reinkarnaci. To znamená, že po smrti se člověk narodí v novém těle.

Hinduismus má tři hlavní božstva – Brahma (stvořitel), Šiva (ničitel) a Višna (udržovatel). Hinduisté svým bohům chrámy nestavěli. Brahma je zobrazován se 4 tvářemi.

Buddhismus se vyvinul z hinduismu. Jeho zakladatelem je Buddha, vlastním jménem Siddhárta Gautama a žil na přelomu 6. a 5. století př. n. l. Pro buddhisty jsou důležité meditace. Buddhisté stavěli chrámy, tzv. stúpy, které připomínají kupole. Okolo stúpy je kamenná hradba se čtyřmi branami a na nich výjevy z Buddhova života. Věřící obchází stúpy ve směru hodinových ručiček.

Nejstarší indické písmo má podobu obrázků a symbolů. Doposud nebylo rozluštěno. Árjové přinesli svůj vlastní jazyk – sanskrt, který byl i písmem. Literatura byla dlouho podávána ústním vyprávěním. Nejstarší texty byly náboženské a říká se jim védy. V Indii byly napsány nejdelší eposy, které známe. Jsou to veršované příběhy, a to Mahábhárata a druhý Rámájana, který pojednává o opičím králi Hanumanovi a králi Rámovi.

Indové byli zdatní lékaři, astronomové, matematici. První na světě vypočítali přesnou délku roku, vytvořili kalendář. Věděli, že Země se otáčí kolem Slunce. Používali nulu a desítkovou soustavu.

Náhledové foto: Pixabay

 

Komentáře

Novinky na 610Zajímavosti.cz

Novinky na Zlínmag.cz