ČT24 na svých webových stránkách uveřejnila článek o tom, co se stalo před 3 000 lety na Zemi a jaký to mělo vliv na magnetické pole Země.
Magnetické pole Země
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tedy elektrický proud. Toto pole lze pozorovat okolo elektrických vodičů. Magnetické pole nevzniká jen při pohybu elektrického náboje, ale také při změně elektrického pole. Tvar pole popisují magnetické indukční čáry, které jsou uzavřené a neprotínající se křivky.
Magnetické pole Země, jinak zvané také jako geomagnetické
pole, je magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, kde působí
magnetická síla. Toto magnetické pole sahá až sto tisíc kilometrů daleko od
planety. Na přivrácené straně ke Slunci je vlivem slunečního větru zmáčklé a na
odvrácené straně protáhlé. Jedná se o důležitý jev pro ochranu pozemského
života na Zemi.
Osa magnetického pole Země neprochází středem planety, ale
je na povrchu asi o 520 kilometrů odkloněna. Magnetické pole Země má severní a
jižní pól. V čase je proměnlivé, v minulosti se nepravidelně měnila
jeho polarita – došlo k přepólování. Většinou k tomu došlo vlivem
činnosti sopek nebo dopady asteroidů.
Foto: DMY, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons
Póly a magnetické pole Země:
A – osa rotace
A1 – severní
geografický pól
A2 – jižní geografický pól
B – geomagnetická osa
B1 – severní
geomagnetický pól
B2 – jižní
geomagnetický pól
C1 – severní
magnetický pól
C2 – jižní
magnetický pól
N – severní pól magnetu
S – jižní pól magnetu
Co se stalo v Mezopotámii před 3 000 lety
Mezopotámie byl starověký stát, který se rozkládal na území
dnešního Iráku. Její dějiny nejsou stále dostatečně popsány a archeologové
objevují nové a nové skutečnosti. Využili například změny magnetického pole
Země, aby tyto dějiny lépe pochopili. Použili k domu cihly vyrobené
v Mezopotámii před přibližně 3 000 lety. Tyto cihly obsahují
zrnka oxidu železitého. Díky nim se vědci pokusili zjistit, jak moc dramaticky
se magnetické pole Země změnilo.
Při určování stáří archeologických nálezů se využívá zpravidla radiokarbonová metoda. Když ale nález neobsahuje organický materiál, tak tuto metodu není možné použít. Tím dochází k problémům s datací nálezů. Magnetické pole Země není statické, ale v průběhu času se mění. Může za to i přirozené dynamo v jádru naší planety, které se pohybuje, rotuje a kdy elektricky vodivá tekutina přeměňuje kinetickou energii na elektrické a magnetické pole. To se pak šíří do svého okolí. Tyto skutečnosti umějí vědci zaznamenat. Horniny pak využívají jako záznam magnetického pole. Vědní obor, který se tímto zabývá, se označuje jako paleomagnetismus.
Vědci z Wichita State University v USA studovali 32 hliněných mezopotámských cihel. Každá tato cihla má na sobě pečeť krále, který vládl v době, kdy byla vyrobena. Z každé cihly uštípli kousek s obsahem zrnek oxidu železa. Podle něho pak rekonstruovali chování magnetického pole Země před asi 3 000 lety. Výsledky porovnali s dalšími rekonstrukcemi.
Podle zjištěných skutečnosti vědci přišli na to, že mezi
lety 1050 až 550 před naším letopočtem se s magnetickým polem Země stalo
něco podivného. Jev byl označen jako LIAA – geomagnetická anomálie levantské
doby železné. V té době došlo nejspíš k nevysvětlitelnému skoku
v intenzitě magnetického pole Země v oblasti dnešního Iráku. Byly
to krátké výkyvy v době vlády krále Nabukadnesara II. Tímto pokusem je
možné přesně datovat vládnutí jednotlivých vládců v Mezopotámii.
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat